Historie SDH
Stejně jako v jiných vesnicích, městečkách a městech byl i v Přílepích založen Sbor dobrovolných hasičů. Základním posláním SDH Přílepy, stejně jak tomu bylo u jiných sborů, byla od svého vzniku až po současnost ochrana majetku a obyvatel obce proti požáru a živelným pohromám, či jejich likvidace a následná pomoc při odstraňování jejich důsledků.
Činnost hasičů v Přílepích však vždy byla a stále je mnohem rozsáhlejší. Již od svých počátků se hasiči podíleli na společenském a kulturním dění v obci a nezaháleli ani při pracovních akcích ať již při budování sboru či své materiálně technické základny nebo obce vůbec.
Ale vraťme se do historie. Náš sbor byl založen 25. května 1949. Na ustavující schůzi, která se konala za účasti nadšených občanů v hostinci "U Hudečků" bylo přítomno 39 ustavujících členů, z toho dokonce i 2 ženy. Sbor s 39 členy patřil od svého počátku mezi početně silné organizace v obci. V průběhu let se měnilo vedení sboru měnili a přibývali členové a díky tomuto nadšení jsme mohli v roce 2009 oslavit naše 60. výročí.
Tak jako většina tehdy začínajících sborů byl i náš bez prostředků a bez techniky. Proto naši předchůdci, ze kterých ve sboru zůstal až do 31.7.2012 jen pan František Válek, sháněli prostředky kde se dalo. Sbírkami dosáhli toho, že v roce 1951 byla zakoupena 1. stříkačka a automobil značky CHRYSLER a zároveň zřízena garáž v bývalém domě číslo popisné 3 patřící obci, kde se dodnes nachází naše zbrojnice.
Se zmíněným automobilem se hasiči zúčastňovali výcviku v okrskových a okresních soutěžích a od svého počátku důstojně reprezentovali naši obec. U techniky ještě zůstaneme. Poté co byl první automobil předán do Žop, byl sboru přidělen vojenský automobil TATRA 805 s přívěsem. Tento automobil, který všichni znají pod označením „KAČENA“, sloužil obci až do roku 1988, kdy byl vyměněn za speciální požární vozidlo Avia, která nám slouží dodnes.
Se zmíněným automobilem se hasiči zúčastňovali výcviku v okrskových a okresních soutěžích a od svého počátku důstojně reprezentovali naši obec. U techniky ještě zůstaneme. Poté co byl první automobil předán do Žop, byl sboru přidělen vojenský automobil TATRA 805 s přívěsem. Tento automobil, který všichni znají pod označením „KAČENA“, sloužil obci až do roku 1988, kdy byl vyměněn za speciální požární vozidlo Avia, která nám slouží dodnes.
Se změnami politických poměrů dochází v roce 1954 k přejmenování dosavadního Sboru dobrovolných hasičů na Československý svaz požární ochrany. V témže roce již pracovala ve sboru řada žen, které se aktivně podílely na soutěžích, ve kterých dosáhly nejednoho úspěchu. Jejich družstvo, se v oblastních a okresních soutěžích umístilo na 1. místě, a v závodě krajském na místě třetím. Bylo jasně vidět, že v tomto období se začaly projevovat výsledky pravidelné přípravy.
Z tohoto období stojí za zmínku citát z místní kroniky z roku 1955 - "Požární ochrana projevovala ze všech spolků v obci největší činnost. Uspořádali několik tanečních podniků, doplňovali výstroj a výzbroj." Bylo to v období velkého nadšení a elánu našich dědů a otců, z nichž většina už není mezi námi, a našich babiček a matek, které dnes pomáhají vychovávat další generaci, možná stejných nadšenců. Za to jim všem patří náš dík.
V roce 1960 bylo uskutečněno Hanácké právo, do kterého byla zapojena celá naše obec a výtěžek z této akce byl základem pro přestavbu požární zbrojnice, která započala roku 1962 a trvala jeden rok. Dotace od obce činila tehdy 12 000 korun. Přestavba byla realizována brigádníky a nejvíce se na ní podílel tehdejší starosta hasičů pan Václav Sovadina. Materiál na stavbu byl získáván z okolních bouraček.
Hasiči se uplatňovali velice dobře jako organizátoři společenských akcí - například zájezdy, taneční zábavy, jako dárci krve i jako poslední spolek udržující lidovou tradici - vodění medvěda. Nebýt iniciativy a obětavosti hasičů, byla by tato vzácná tradice zanikla. Nejen soutěže a společenské akce jsou vlastní našim hasičům, ale i to, pro jaký účel byli ustaveni - to je prevence požárů a samotné zásahy.
Vzpomeňme alespoň ty, které máme dosud v živé paměti Krušný byl rok 1982
červen - hoří les nad Vinohrádky. Červenec - lesní školka, říjen - hoří les na Kozinci. V roce 1983 zasahujeme v Dřevopodniku Holešov a na Velikonoční neděli roku 1994 v domě pana Františka Válka. V roce 1996 hoří u Andrýsků v Přílepích a ještě ten den v noci opět vyjíždíme k požáru rodinného domku pana Bořuty v Žopech. V roce 1996 ještě zasahujeme v dubnu při požáru lesa na Ploštině a opět několik dní poté při požáru chaty v Lukovečku.
červen - hoří les nad Vinohrádky. Červenec - lesní školka, říjen - hoří les na Kozinci. V roce 1983 zasahujeme v Dřevopodniku Holešov a na Velikonoční neděli roku 1994 v domě pana Františka Válka. V roce 1996 hoří u Andrýsků v Přílepích a ještě ten den v noci opět vyjíždíme k požáru rodinného domku pana Bořuty v Žopech. V roce 1996 ještě zasahujeme v dubnu při požáru lesa na Ploštině a opět několik dní poté při požáru chaty v Lukovečku.
V roce 1997 zasahujeme při požáru objektu zemědělského družstva v Martinicích. Na jaře 2003 a v létě 2007 zasahujeme opět při požáru lesa nad obcí, stejně jako na jaře 2010. Z tohoto krátkého výčtu zásahů je zcela patrné, že lidé cítí větší pocit bezpečí, když mají v obci složku, která jim pomůže v této krizové situaci v kteroukoliv roční i denní dobu.
I přes tato nevyvratitelná fakta, se našli lidé, kteří práci našeho sboru zpochybňovali nebo zlehčovali úlohu hasičů v naší vesnici. V roce 1999 usiluje tehdejší starosta obce Rudolf Pšenka po mnoha ostrých sporech o rozpuštění sboru a svěření výkonu požární ochrany holešovské profesionální jednotce. Naštěstí tehdy zvítězil zdravý rozum a v průběhu dalších deseti let si připisujeme mnoho úspěchů, kdy se z přílepských hasičů stává moderní a aktivní sbor o kterém je stále slyšet. Hasiči se intenzivně podílejí na společenském dění v obci, stávají se oporou ostatním organizacím, spolupracují s novým vedením obce. Dokážou vždy přiložit ruku k dílu. V průběhu zmíněných deseti let se podařilo náš sbor výrazně omladit a vycvičit úspěšné soutěžní družstvo, které reprezentuje obec na všech okolních soutěžích a dosahuje předních pozic v podhostýnské hasičské lize. Zkrátka, šedesátileté tradici našeho sboru ostudu neděláme.
I přes tato nevyvratitelná fakta, se našli lidé, kteří práci našeho sboru zpochybňovali nebo zlehčovali úlohu hasičů v naší vesnici. V roce 1999 usiluje tehdejší starosta obce Rudolf Pšenka po mnoha ostrých sporech o rozpuštění sboru a svěření výkonu požární ochrany holešovské profesionální jednotce. Naštěstí tehdy zvítězil zdravý rozum a v průběhu dalších deseti let si připisujeme mnoho úspěchů, kdy se z přílepských hasičů stává moderní a aktivní sbor o kterém je stále slyšet. Hasiči se intenzivně podílejí na společenském dění v obci, stávají se oporou ostatním organizacím, spolupracují s novým vedením obce. Dokážou vždy přiložit ruku k dílu. V průběhu zmíněných deseti let se podařilo náš sbor výrazně omladit a vycvičit úspěšné soutěžní družstvo, které reprezentuje obec na všech okolních soutěžích a dosahuje předních pozic v podhostýnské hasičské lize. Zkrátka, šedesátileté tradici našeho sboru ostudu neděláme.
V roce 2006 byla našemu sboru obcí přidělena chátrající budova autobusové čekárny a dětské ordinace, která byla stovkami brigádnických hodin přeměněna na klubovnu s veškerým zázemím. Tyto prostory slouží jako důstojná náhrada nevyhovujících prostor ve zchátralé budově č.p.3.
Podívejme se nyní do historie vedení sboru. V čele se od jeho založení nevystřídalo tolik starostů a velitelů, kolik by se na dobu jeho trvání zdálo. Prvním starostou hasičů byl Václav Sovadina, následovali František Hrdlička, Alois Sovadina, Jiří Navrátil a Rostislav Hradecký po jehož neočekávaném úmrtí nastupuje coby starosta sboru Roman Jurčík. Od zimy roku 2007 působí v této funkci Ing.Rostislav Hradecký mladší. Taktéž výčet velitelů je krátký. První byl Miroslav Andrýsek, po něm Leopold Šťasta, Zdeněk Dubnička, Vladimír Vrubel a Jiří Navrátil. V roce 2006 byl jmenován velitelem SDH Přílepy člen HZS Jiří Očadlík mladší.
Šedesátiletá historie sboru dokazuje, že je naše práce soustavná, má jasnou koncepci a cíle činnosti. Že všichni táhnou za jeden provaz, a že práce ve sboru členy naplňuje.
